#hash-angrybeards#
Znáš ten poctivej odér, co ti při otevření lednice připomene, že tam bydlí Romadur? Tak teď si podrž ponožky. Ne náhodou je smrad z nohou přirovnáván k dobře uleželýmu sýru. Na jejich ikonickým aroma se totiž podílí ta samá bakterie.
Zadrž dech a vydej se s náma do hlubin tvých kecek. Tahle exkurze ti možná na chvíli sebere chuť k jídlu. Ale taky zjistíš, jak tomu toxickýmu mejdanu, co ti sabotuje společenskej život, dát jednou provždy stopku.
250 000 důvodů, proč se ti potí nohy
Na rozjezd malá hádanka. Tipneš si, kde je na těle nejvíc potních žláz? Těsně vedle, podpážo to není. Největší fabriku máš na chodidlech, kde se jich mačká plus mínus čtvrt milionu. Na každým.
Tahle armáda zvládne vyprodukovat už docela solidní jezero, který v uzavřený botě nemá kam odtýct. Kdo ale pilně nasává moudra na angry blogu, ví, že pot jako takovej nesmrdí. Ta tekutina, co opouští póry, je totiž z drtivý většiny voda a sůl. Sám o sobě je cejtit asi jako destilovaná voda – takže nijak.
Krycí jméno bromodóza
Pravej aromatickej ohňostroj se rozjede ve chvíli, kdy se do potu pustí bakterie, který běžně obývají na naší kůži. Mezi nima i Brevibacterium linens, stejná potvora, co se používá při výrobě sýrů jako Romadur, Raclette, Limburger,… máme pokračovat?
Chodidlo ale není jediným epicentrem puchu. K vlhku přidej teplo, tmu a nulovou cirkulaci v botě a rázem máš z kecek inkubátor, kde to žije víc než na korálovým útesu. Právě tyhle podmínky jsou totiž rajskou zahradou pro bakterie a jejich rozmnožovací choutky.
Zatuchlý moudra z botníku
Když už víš, že samotnej pot je v tom nevinně, pojďme rozstřelit pár dalších mýtů.
#M1: Nohy smrdí jen sportovcům
Tak určitě. Haxny se potí a smrdí až na pár výjimek všem. I mistrům světa v nicnedělání. Někomu víc, někomu míň, ale letní pařáky dokážou v botách zavařit i těm, co mají v podpážu vyprahlo.
#M2: Stačí si pořádně umýt nohy
Nestačí. Můžeš si nohy drhnout třikrát denně, poctivě měnit fusky, ale když pak vlezeš do promořenejch kecek, seš zpátky na startu. Jak když si umyješ ruce a pak si je utřeš do hadru, kterým jsi minulý týden vytíral záchod. Taky to úplně moc nefunguje.
#M3: „Smrdí mu nohy, protože si je nemyje“
Druhej extrém. Hygiena je základ, ale za pocením a následným zápachem nohou může být víc faktorů, někdy neovlivnitelných. Od genetiky přes hormonální změny, stres až po možné onemocnění nebo kožní plísně. A tyhle věci jen mýdlo nespraví.
#M4: Boty vyvětrám a je to cajk
Ať hodí teniskou, kdo to nezkoušel. Jasně, je to lepší než zavřít boty do botníku. Když už nic, aspoň vyschnou. Ale vysušení není dezinfekce. Bakterie si v botě vegetí dál a čekají, až jim naservíruješ další dávku potu. A odér zažranej hluboko do struktury bot ani sebevětší průvan nevyžene.
Kdy smrad zavání průšvihem
Smrad z nohou je sice společenský peklíčko, ale zároveň může být signálem, že se pod povrchem děje něco vážnějšího. Pokud ti od nohou táhne jak od zombie po čtrnáctidenním tahu, je to cejtit po octu, rybině nebo nasládle, k tomu se přidá svědění, zarudnutí nebo loupání kůže, nic nepodceň a místo pro deoš mazej na kožní nebo k jiný odborný síle.
Smázni pachovou stopu raz dva
Teď to nejdůležitější. Co dělat, ať z tebe není chodící biologická zbraň.
Zdroje emisí tu máme v zásadě tři. Chodidla, kde to všechno začíná. Boty, co sice smrdí od nohou, ale jakmile je jednou promoříš, vrací nohám úder. A do toho přitápí pod kotlem fusekle.
Takže jestli se chceš z týhle smyčky vymanit, je potřeba to vzít z gruntu. Pěkně od paty po tkaničky.
1. Chodidla
- Poctivě myj a hlavně suš. Vlhkost je nepřítel číslo jedna. Extra pozornost věnuj místům mezi prsty, tam to žije nejvíc.
- Pravidelně odrbávej starou kůži. Odumřelý kožní buňky jsou pro bakterie dezertem. Pemza nebo peeling jednou za čas sníží příděl potravy, co jim nonstop servíruješ.
- Dej tomu pojistku. Po umytí a osušení sáhni po nožním deodorantu FeetSaver. Pořeší nadměrný pocení a ultrasilný pižmo vystřídá obláček svěží vůně.
2. Ponožky
- Často podceňovanej, přitom naprosto klíčovej element, co ti může zkazit i celej den.
- Pohlídej si matroš. Sáhni po funkčním materiálu jako jsou bambus, merino nebo speciální směsi, který aktivně odvádí pot. Když bavlnu, tak s antibakteriálními ionty stříbra, jako mají ponožky Calm B. Tobě zajistí pohodlí, bakteriím zatnou tipec.
- A hlavně: každý den čistý.
3. Boty
- Střídej je. Pokud to jde, nikdy nenos stejnej pár dva dny po sobě. Boty potřebují minimálně 24 hodin, aby stihly proschnout. Urychlit to můžeš i vyndáním stélky.
- Nech nohu dejchat. Preferuj boty z prodyšných materiálů (pravá kůže, síťovina) před uzavřenou a neprodyšnou syntetikou.
- Pravidelně dekontaminuj. Větrání boty vysuší, ale nezlikviduje breberky. Na to je potřeba těžší kalibr. Šplíchni do nich večer ShoeSavera a ráno se obouváš do čista. Navíc fachá nejen na kecky, ale i rukavice, helmu a jinej sportovní nebo moto gear.
Tuhle dvojku smradobijců jsme ti nasázeli rovnou do jedný kráby, takže stačí jeden klik a vyřešíš obě prekérky raz dva. K tomu oba Savery točíme taky do cestovní verze, ať si čistej vzduch a nulovou pachovou stopu můžeš posichrovat kdekoliv na světě.
Zuj se a nezamoř
Pocení a smrad z nohou nejsou tělesnej defekt. Většinou to taky není tvoje vina, ale je tvou zodpovědností a hlavně v tvým zájmu s tím něco dělat. Můžeš zkusit haxny máčet v bylinkových odvarech, rvát do bot pytlíčky s kočkolitem. Nebo sáhnout po osvědčených zabijákách, ráno nebo večer šplíchnout a mít klid. Protože život je dost složitej i bez věčnýho dilema, jestli se můžeš zout.
.jpg)