#hash-angrybeards#
Venku hic jak v sauně, narvaná socka, meet se šéfíkem nebo první randíčko s tvou crush, a potní žlázy túrujou ostopéro. Naštěstí už pár desítek let okupujou koupelnový poličky dvě kouzelný pixly, co zachraňujou nos, čest, vztahy a někdy možná i život milionům lidí po celým světě. Deodorant a antiperspirant.
Eh?! To není to samý?
Jestli taky tápeš, v čem je mezi nima vlastně rozdíl a kterej kdy nasadit do akce, pojďme v tom udělat jasno.
Jeden maskuje, druhej utahuje kohoutky
Určo víš, ale opáčko neuškodí – samotnej pot je bez zápachu, z 99 % je totiž tvořenej vodou. Až když se do něj pustí bakterie, co maj bejvák na povrchu kůže, vzniká ten osobitej buket, kterej některým umožňuje cestovat MHD s volným sedadlem vedle sebe. Tím pádem jsou dvě možnosti, jak se smradama bojovat: buď zatočit s těma potvorama, co z nevinnýho potu dělaj biologickou zbraň, nebo dát pocení stopku úplně.
Rozdíl č. 1: FUNKCE
Deodorant řeší jen puch, samotný pocení nijak neomezuje. Koláče se tak pečou dál, ale účinný složky zabrání bakteriím, aby v podpážu rozjely mejdan. Neutralizuje zápach a navrch to pojistí maskovací vůní. Elegantní a pro kůži o špetku mírumilovnější řešení.
Antiperspirant se s tím nemazlí a rovnou zavře kohoutky. Obsahuje sloučeniny (obvykle hliníkový soli), který dočasně vytvoří v potních žlázách mini zátky. Pocení stáhne na minimum, takže žádný koláče, žádnej smrad. Potvrzuje 9 z 10 angry skunků – ten desátej se nedržel návodu a poslal tam salvu těsně před akcí.
Že to tak děláš běžně? Teď už víš, proč pekárna jede vždycky vesele dál.
Dostáváme se k rozdílu č. 2: PŘIPRAVENOST DO AKCE A VÝDRŽ
Antiperspirant je potřeba do čistýho a suchýho podpáža vyslat s dostatečným předstihem před očekávaným pocením, aby stihnul promluvit potním žlázám do duše. O co delší předehra, o to ale delší působení. Deoš začne fachat hned po aplikaci, šplíchnout nebo máznout tak můžeš kdykoliv. Na druhou stranu to obvykle chce častější repete.
Po čem teda sáhnout? And the winner is...
Asi tě zklamem, ale ultimátní návod neexistuje a každý jamce vyhovuje něco jinýho. Jde ti jen o odér, nebo i pot?
Pro zametení pachový stopy, rychlej refresh během dne nebo když je kůže cíťa na hliníkový soli, sáhni po deodorantu. Jestli ti ale potní žlázy jedou jak divý, tvoje podpážo je instantní továrna na koláče a chceš mít jistotu suchýho trika, antiperspirant je ten pravej.
Pekelně funkční složení engrybírdího řešitele koláčů jsme navíc doladili kapkou vůně Jack Saloon, který žádná lasička neodolá. Na cestách oceníš kapesní pixlu a jestli to máš rád tuhý nebo nechceš zamořit široký okolí, Ryan v tubě je značka ideál.
Otestovaný na chlapech, vymazlený pro citlivou ženskou pokožku – svý zachránce před ulepeným podpážem a frgálema má i sesterstvo. Čapni Freshpit s lehkou květinovo-ovocnou vůní Becky Blossom nebo unisex Alex Adventure.
Mimochodem, víš, že první pot-fighteři byly určený pro holky? Mrkej na konec pro další puffy z historie.
Z podpásovek oáza svěžesti
Podpaží je sice epicentrum smradlavý katastrofy, ale není to jedinej hotspot.
V engrybírdím arzenálu proto najdeš taky nožní deodorant Faksaver, co promění haxny v oázu svěžesti. Dvě stříknutí, než ráno vyrazíš ze dveří, a svět je rázem bezpečnějším místem pro život. Do tašky přihoď jeho cestovního brášku – co kdyby náhodou. Intimní deodorant Antisweat zamává s odérem opocenýho pytle. A pro holky je tu Beaverdeo, ochránce všech bobřích hrází. Už žádný zapocený mezinoží, jen květinová vůně a mikroflóra v cajku.
Další fígly proti nadměrnýmu pocení
Deodorant a antiperspirant jsou nabušený lifesavery, ale i ty se můžeš přičinit, aby tvý tělo nebylo jak potní fontána. Zkus tyhle tipy a stáhni niagáry na decentní potůčky.
- Dodržuj pitnej režim. Čím víc piješ, tím líp dokáže tělo regulovat teplotu a nemusí tolik chladit potem.
- Hygiena, základ všeho. Čistá kůže = míň bakterií, míň smradu.
- Míň chilli. Vynech těžký, mastný, ostrý a kořeněný jídla, který prohřívaj.
- A víc chillu. Stres roztáčí potní žlázy a trouba pak peče na maximum.
- Nech kůži dejchat. Funkční a prodyšný materiály tě udrží v suchu líp než ty umělý.
- Zkus šalvěj. Tahle bylina funguje jako přírodní brzda pocení. Dej si šalvějovej čaj, nebo rovnou koupel.
Bonus pro zvědavý: Závan z historie
Deodoranty jsou tady s náma přes 130 let, antiperspiranty jen o něco míň. Když ale přeskočíme jeskynní éru, tělesnýho pachu se lidi snažili zbavit odjakživa. Ve starověkým Egyptě na to šli vonnýma olejíčkama, Římani si libovali v parfémových lázních. Jen v Evropě se rozmohl nešvar, že koupání ohrožuje zdraví, a středověk tak byl obdobím nejen temna, ale i slušnýho odéru.
Pach se nekontrolovatelně šířil až do roku 1888, kdy přišel na svět voskovej krém aka první deodorant Mum. Oblečení mastil jak divej, ale pořád lepší než první antiperspirant Everdry z roku 1903, kterej sice stopnul pot, ale k tomu taky požíral košile.
Antismradovou revoluci odpálil až o pár let pozdějc deodorant Odorono (tušíš správně, „Odor? Oh No!“) s na tu dobu šokující reklamou cílenou na ženy. „Smrdíš? Zůstaneš na ocet.“ Jen chlapi si mohli vesele páchnout dál a na deodorant čistě pro ně, Top-Flite, si museli počkat do 30. let.
Pořádnej boom ale přišel až po druhý světový válce se změnou společenských norem. Odér motorovýho oleje a zpocenýho trika najednou nebyl frajeřinou, ale společenskou sebevraždou. V 50. letech se arzenál zbraní proti potu rozrostl o roll-ony a krátce nato i pičifuky.
– střih – přesun do 21. století –
Kam přijdeš, regály narvaný armádou smradobijců, a stejně je jízda sockou v parným létě biohazardem. Pošli do jamky dávku svěžesti a nedovol, aby smrad předcházel tvou pověst.